Proč potřebujeme železo a jak můžeme pokrýt naši denní potřebu, pane profesore?

Železo má ústřední význam pro všechny tělesné funkce a je součástí mnoha enzymů. Bez dostatku železa nemůže nerušeně probíhat energetický metabolismus v buněčných elektrárnách, mitochondriích. Důsledkem nedostatku železa je únava a rychlé fyzické vyčerpání.
Jako součást krevního barviva je železo nezbytné pro přenos kyslíku z plic do tělesných buněk. Pokud však není k dispozici dostatek železa pro tvorbu červeného krevního barviva, není již přívod kyslíku k tělesným buňkám optimální. V nejhorším případě dojde k chudo-krevnosti.

Jaká je denní potřeba železa a podléhá výkyvům?
Zdravá žena s normální tělesnou hmotností má 1700 miligramů (mg) železa v červených krvinkách, 300 mg ve svalových buňkách a různých enzymech, 3 mg v krevním séru a až 300 mg v zásobárnách železa.
S pouhými dvěma gramy železa tedy musí tělo plnit důležité funkce při transportu kyslíku a při energetickém metabolismu. Denně musí být nahrazen cca 1 mg, u žen s menstruačním krvácením je zapotřebí přibližně 1,4 mg. V těhotenství se může denní potřeba vyšplhat dokonce na 5 až 6 mg. Kolik železa je v zásobě v játrech, je možné poznat na krevní hodnotě „feritinu“.

Může tělo železo samo vyrábět?
Ne, to nemůže. Protože je však nízká zásoba železa kritická pro buněčné funkce, provádí tělo recyklaci železa. Každý člověk ztrácí železo v malém množství odlupováním buněk kůže a střevní sliznice. Naproti tomu při krvácení ztrácí větší množství. V jednom mililitru krve je obsaženo přibližně 0,5 mg železa.
V případě silného menstruačního krvácení může proto dojít k nedostatku železa, na který je ostatně třeba dávat pozor také u dárců krve.

Jak je možné nahradit tento chybějící stopový prvek, který je obsažen v potravinách?

V potravinách existují dvě formy železa: hem železo a non-hem železo. Hem železo se nachází v mase nebo uzeninách. Tím se pokryje běžně 10 procent potřeby železa. Příjem hem železa ze střeva není regulován.
Příjem non-hem železa naproti tomu tělo řídí, například ze zeleniny nebo doplňků stravy. K tomu slouží hormon z jater, hepcidin.

Množství stopového prvku ve stravě však v zásadě nemůže být pokládáno za množství, které je ze stravy vstřebáno do krve. Ze zeleniny se tak vstřebává pouze jedna dvacetina obsaženého železa, z vajec je k dispozici asi osmina, z jater polovina a z krve až dvě třetiny.

Možná příčina nedostatku železa:

  • relevantní porucha příjmu potravy
  • znemožnění/omezení vstřebávání železa ze střeva
  • ztráta při silném krvácení
  • chirurgický zásah
  • silné menstruační krvácení
  • skrytá krvácení, například v trávicím traktu
  • onemocnění krvetvorné soustavy

Je známo, že muži přijmou v potravě denně v průměru 15 mg železa, ale pouze 6 procent z toho se vstřebá do těla. U žen je to 11 mg, z nichž se vstřebá zhruba 12 procent. U vegetariánů se tato procentní hodnota může dokonce snížit na polovinu.

Proč často příjem z potravy nestačí k pokrytí potřeby?

Železo se vstřebává v podstatě jen na prvních 30 centimetrech tenkého střeva. To znamená, že železo obsažené v potravě se musí dostat do kontaktu se sliznicí tenkého střeva na tomto krátkém úseku střeva.
Pro srovnání: Pro trávení a vstřebávání tuků je k dispozici několik metrů tenkého střeva.
To vysvětluje, proč je příjem železa ve střevě tak náchylný na poruchy trávení. K tomu dochází při zrychleném průchodu potravy střevem jako například při psychickém stresu nebo dysfunkci štítné žlázy. Intolerance některých součástí potravy postihují ve většině případů první část tenkého střeva. Kromě toho musí být pro účinné vstřebávání železa k dispozici také dostatečné množství žaludeční kyseliny. K tomu se přidává již zmíněný problém nízké dostupnosti z rostlinných potravin.

Nakolik pak mohou příjem železa zlepšit doplňky stravy?

Vzhledem k omezené schopnosti vstřebávání železa v tenkém střevě lze denně přijmout ze stravy jen malé množství železa. To samozřejmě platí zejména v případě, je-li například sliznice tenkého střeva zanícená nebo jinak poškozená.

Nevstřebané železo pak vede k řadě problémů: Může dojít k bolesti nadbřišku, nadýmání, nevolnosti, zvracení a nepravidelné stolici. Také černé zbarvení stolice může některé lidi zneklidnit.

Může hrozit riziko předávkování?

Debatuje se o tom, zda vysoké množství železa ve stolici může vést k rakovině tlustého střeva. V jedné studii bylo shledáno zvýšené riziko rakoviny tlustého střeva při vysokém obsahu železa. Na druhé straně mohou vysoké dávky železa případně porušit regulační mechanismus buněk tenkého střeva pro vstřebávání železa a vést ke zvýšené zásobě železa v těle. Vysoký obsah železa v těle je stále více vnímán jako rizikový faktor pro srdeční infarkt.

Jak lze zlepšit omezený příjem?

Měl by být využit princip, který přirozenou cestou odebere více v potravě nabízeného železa a zajistí lepší vstřebávání. Tím zbyde méně železa ve střevě. Výsledek – dobrá snášenlivost. Lze shrnout v jedné větě:
„Důležitá není vysoká dávka, ale dobré vstřebávání“, např. s Vitaresorp®

Železo přispívá:

  • k řádné energetické látkové výměně
  • k řádné tvorbě červených krvinek a hemoglobinu (červeného krevního barviva)
  • k řádnému transportu kyslíku
  • k řádné funkci imunitního systému
  • k řádné kognitivní funkci mozku

Pro aktivní a uvědomělý život má proto bez pochyby smysl dbát na metabolismus železa.

Pane profesore Richtere, děkuji za rozhovor plný zajímavých informací.